Nižborský Freecoolin IV - 11.6.2011
Opět velký dík Fíkovi a ostatním za organizaci závodu
Fotky - vypůjčené z oficiálních stránek Freecoolina
Berounský deník - s fotkami Stoned Raiders
Letos jsme absolvovali čtvrtý - náš třetí - ročník stále populárnějšího cykloorienťáku a s třetím flekem na 6-ti hodinové trati musíme být spokojeni. Tréninkově to bylo opět slabý, zvrtnutý kotník po cestě z Black Hillu mě holt omezil. I proto jsme se nakonec rozhodli pro časově méně náročnou variantu, byť hodně soupeřů z loňska jelo osmihodinovku. Díky tomuto rozhodnutí jsme dali bednu :)
Přes Stradonice vyjíždíme na keltské oppidum a sbíráme první kontrolu u kříže, kde se vdávala moje ségra. Chvilku nám to trvá, rozehříváme se. Vracíme se zpět, abychom pokračovali přes Zdejcinu k rozhledně na Dědu. Mám pocit, že letos by měl nahoru vyběhnout Chcíp, ale dávám si repete. Nakonec já cvakám kontroly, Chcíp mapuje a je to tak dobře. Z Dědu sjíždíme k osadě Lísek a po pár metrech bereme laciné body. Pokračujeme najetou cestou svižným tempem směr Velíz. Trochu terénu, technická lesní pasáž a pak výjezd na Velíz, ovšem z té mnohem lehčí strany. Opět se musíme vrátit, jakoby poslepu po červený to ženeme na Leontýn a sbíráme další dvě snadné kontroly. V jednom úseku, který za ta léta akorát zarůstá a lesníci se mi o něj nestarají, padám na bok, vystavuje mi stopku rygol, naštěstí nic dramatického. Nejkratší cestou po silnici jedeme k odbočce na Račice a Zbečno. Ještě sjedeme pro kontrolu pod vrch Chlum a pak zadarmo sjíždíme do Zbečna. A lituji ty, kteří se vydali opačným směrem. Což provedli i kolegové z týmu Stoned Raiders a stálo je to těžkou penalizaci. Holt, když si někdo nenechá poradit :) Nasbírali zkušenosti a příští ročník jedou do desítky.
Ve "zbečenském" úseku během pár desítek minut sbíráme bodově ceněné kontroly. Potkáváme dost týmů, aby ne, na kopci Novina je stobodová kontrola. Po červené spojující Lány a Křivoklát sjíždíme ke Klíčavě a do Zbečna trochu odpočíváme. V putyce nalijeme zásoby vody, sežereme nějakej ten gelík a tyčku, pod úsměvným dohledem výčepačky, co jsme to za voly, a pokračujeme stoupáním k Sýkořici. Rozhodujeme se, že si dáme poctivě červenou do Řepiště a je to dobrá volba, i když se hlásí únava a nožičky začínají bolet. Na hrdinství není čas, bereme silniční kontroly Kouty a u Bratronic. Sjezd ke Kačáku nám přijde vhod, i tak před výjezdem a výšlapem na Vysoký vrch raději doplňujeme energii. Do Poteplí to odsejpá, pak po silnici k odbočce na vrch, lesní úsek, i když není náročný, tak jedeme na velmi lehký převod. Kašpárek v další fázi naznačuje, že už to nepůjde a ke kontrole se spíše dobelháme. Cestu zpět naštěstí trefíme a tak můžeme na rozcestí sebrat dvacet bodíků. Další plány rychle korigujeme, protože už nám to moc nejede a tak se rozloučíme s nadějí na posbírání kontrol na modré z Chyňavy do Nižbora. Kvůli povinnosti sebrat padesátku na zámku, volíme silnici. Časově to máme akorát, stíháme limit a dvě minutky před jeho vypršením dojíždíme do cíle. Chcípovi se ve finiši vyjebala přehazka, bohudík takhle pozdě.
Po zhltnutí piva Chcíp spočítá bodový výsledek. Cítím, že by to mělo být dobré, ale těch 880 b. si raději přepočítám. V tu chvíli mi to připadá fakt dost, ale jak se nakonec ukazuje, letos se bodové rozpětí a maxima pohybují výše než loni. Celkem jsme najeli 88 km, 5 hodin jízdy, cca 18 Km/h průměr. Hodinu nám trvalo dohledávání 20 sebraných kontrol a krátké odpočinky. Shodli jsme se, že lépe to asi nešlo a kdybychom dali další dvě hodiny, tak by to bylo velké trápení a domnívám se, že v pořadí osmihodinovky bychom byli rádi za pátý flek. Objektivně nemáme šanci Freecoolina vyhrát, snad až zestárneme, nepřibude konkurence a my si udržíme trochu fyzičku :)
Večer jsme to zapili na koncertě Black Hillu v rámci skate rock show. Že Freecoolin není pro žádný másla a je to makačka, dokládá pozávodní únava Eskymáka ze Stoned Raiders, byly asi 3 ráno a čekali jsme na drožku :)